úterý 20. dubna 2010

...příchod jara, jak jsme nechtěli


Moc jsme se těšili na jaro, na první sluneční paprsky, na zelenání trávy a stromů, na petrklíče a fialky....Jaro sice přišlo, ale nezačalo tak hezky, jak jsme si přáli. Člověk míní, život ale mění. První jarní den zemřel taťka. Další dny byly divné a hodně smutné. Jeden poznatek je ale hooodně pozitivní.
Je super mít sestru. A to nejen na hlídání dětí, vaření společných obědů a prohlížení starých fotek. I to špatné pak bolí tak nějak míň.Je super mít kolem sebe ostatní, kterým neleze na nervy(možná leze, ale nedají to najevo) váš splín, vaše špatné nálady a ještě hloupější nápady. Moc díky klukům doma, prostě jen proto, že tu jsou. Moc díky holkám, které se mnou hodiny proseděly u čaje, u rumu a u blbých rozhovorů. Moc díky jiným holkám, které se mnou jiné další hodiny proseděly na skypu i na telefonu. Všichni víte, o kom je tady řeč!!! Děkuji.



1 komentář:

  1. Eri si dobrá, i z tak smutné, bolavé a těžké situace si vypíchla i něco pozitivního.

    OdpovědětVymazat